23. 8. Sandra

Zítra: Bartoloměj

Kostel sv.Jiljí


HISTORIE:

 

První písemné zmínky o hartvíkovické farnosti jsou z roku 1345. Tehdy farnost náležela děkanství Tasovskému, kde sídlil silný šlechtický rod. První zmínka o kostelu pochází z roku 1340. V záznamech z roku 1564 se dovídáme, že součástí zdejší farnosti byly obce Valeč a Dalešice. Farnost se udržela dlouho jako katolická, až v roce 1550 se zde začali zmáhat protestanté. V roce 1598 přepadli faru, faráře zavraždili a kostel i faru s celým vybavením spálili. Poté si objekty upravili pro svoje bohoslužby.

Tento stav trval až do roku 1620. Po bitvě na Bíle hoře, po vítězství katolicizmu, byl vyhnán protestantský kazatel a sídlo bylo nahrazeno brněnskou posádkou. Pro nedostatek kněží zůstala fara, ale dalších sto let neobsazena.
Byla přifařena nejprve do Mohelna a poté do Náměště. Roku 1739 byla zřízena v Koněšíně expozitura a k ní byl hartvíkovický kostel přidělen.Do zdejší farnosti náležel Sedlec, Okarec, Třesov, 2 mlýny a 3 dvory. Roku 1857 byla postavena zvonice, roku 1898 se dělaly stavební úpravy – nová kazatelna, kúr, o několik roků později byl rozšířen hřbitov. Téměř po dvoustech letech roku 1993 zde přestává působit kněz, farnost je nyní spravována z Náměště. Budova nynější fary byla postavena v létech 1785-1788, nachází se zde také knihovna. Velká rekonstrukce kostela proběhla v roce 1977. V II. polovině 17. století byla loď zaklenbována a byla přistavěna věž. Nynější vnitřní výzdoba pochází z roku 1924, namaloval ji akademický malíř Hybš z Prahy a to figurálně a ornamentálně. Na stropě můžeme vidět pět obrazů Tajemství radostného růžence. Některé další obrazy na stěnách byly pro nevkusnost přelíčeny. Interiér je barokní, z doby po roce 1849, z kterého pochází hlavní oltář s obrazem sv. Jiljí a ze sochami. Ze stejné doby pocházejí i oba boční oltáře. Věž je 34m vysoká, původní šindelová krytina musela být odstraněna po úderu blesku. Složitou historii měly kostelní zvony . Roku 1785 jsou zmínky ve farním inventáři o čtyřech zvonech. 1. nejstarší vážil 225 kg z roku 1503, 2. z roku 1853 vážil 500 kg, 3. malý bez nápisu. Roku 1900 byly pořízeny další dva zvony sv. Josef a sv. Barbora - vážily už jen pod 100 kg. Za 1. světové války byly všechny zvony zabaveny, byl zabaven i zvon bez letopočtu zvaný Poledník s nápisem Kašpar, Melichar a Baltazar, od jehož původu se nedochovaly žádné informace. V roce 1929 byly pořízeny zvony nové, za druhé světové války byly nacisty roku 1942 zabaveny, kromě nejmenšího. Kostel se 3 nových zvonů dočkal, až roku 1970 , největší z nich Cyril a Metoděj váží 465 kg, 2. Panna Maria váží 260 kg a 3. sv. Václav vážil 185 kg tuto trojici doplňuje zvon zvaný Umíráček sv. Josef z roku 1929. Od roku 2000 jsou zvony plně automatické. Zvon z malé věžičky byl zapůjčen do kapličky v Ocmanicích a je tam do dnes.
Poslední rekonstrukce:
V roce 2004-oprava střechy zákristie, rok 2005-oprava věže kostela, zhotovení měděné střechy, rok 2006- oprava elektroinstalace, vymalování kostela.