23. 10. Teodor

Zítra: Nina

Dalešická přehrada

V roce 1966 se začla v blízkosti obce připravovat další gigantická stavba, která změnila zcela nejbližší okolí, stavba přehrady na řece Jihlavě - Vodní dílo Dalešice. Výstavba hráze u Kramolína byla dokončena v roce 1977. Po té došlo k zatopení údolí řeky Jihlavy v délce 29 km. Pod hladinou díla navždy zmizelo jedno z nejkrásnějších a nejmalebnějších údolí jihozápadní Moravy. Voda nově vzniklého jezera udělala tečku i za historií mnoha mlýnů na řece. V blízkosti Hartvíkovic to byl mlýn stropešský, popůvský a hartvíkovický. První zmínka o hartvíkovickém mlýnu se objevuje roku 1446, několik dalších zmínek je z poloviny 18. století. V roce 1841 se stává majitelem Josef Fiala a po něm jeho syn stejného jména. V roce 1891 byl v dražbě prodán Janu Kuchyňkovi z Rakšic. Řada dnešních turistů možná ani netuší, že právě plavou nad zatopeným hartvíkovickým mlýnem. Také značná část Wilsonovy skály zmizela pod vodní hladinou. Starobylá cesta vedoucí přes dno údolí s jednoduchým dřevěným mostem, která po staletí spojovala Hartvíkovice se Stropešínem byla nahrazena novou silnicí mezi Třesovem a Stropešínem. Břehy jezera spojil 11.11.1979 nový betonový most.
Krajina získala novou tvář, ale nutno říci, že i nový půvab. Dalešická přehrada brzy po svém napuštění přitahovala stále větší počet návštěvníků a začalo se jevit nezbytné dát rekreaci nejen určitý řád, ale vytvořit i podmínky pro rekreaci. 18. 7. 1984 bylo v prostoru Na Nivkách speciálně otevřeno základní veřejné tábořiště, jehož provozovatelem se stala organizace Svazarmu Hartvíkovice. Během první sezóny se zde rekreovalo 750 platících návštěvníků. Dobré podmínky pro stanování, koupání, rybaření i provozování vodních sportů přispívali k tomu, že Hartvíkovická pláž se stala brzy známým pojmem a z různých částí republiky i zahraničí sem přijíždělo trávit svoji dovolenou čím dál více lidí. Po pěti letech převzalo provozování tábořiště JZD Studenec ( později již jako Agerochema Studenec) a autocamping získal název „Hartvíkovická pláž.“ Poté byl celý areál na základě restitucí převeden na soukromého majitele, přejmenován na Autokemp Wilsonka.